mangusta liščí

Ahojky!

Ta malá lištička, tedy lépe řečeno mangusta liščí, jsem já. Proč mám příjmení zrovna podle téhle kmotry, toť záhadou. Ale kvůli tomu jste mě, hadám, stopro nehledali, že ne? Vy byste o mě rádi pár drbů, že jo?

Žijeme v rodinkách? Nebo si užíváme samotářského života?

Samotným nám je smutno a smutné být nechceme! V rodince má každý své postavení, někdo uklízí, někdo vaří, někdo myje nádobí a pak jsou tam tací experti, kteří si jenom užívají. Ti si umějí ten život zařídit, to vám povíme! Miminka má vždy jen jeden dominantní pár, takový náš král a královna. Podřízení členové pomáhají s výchovou, olizují výše postavené jedince nebo se od nich nechávají pokousat. Ale s tím kousáním by měl někdo něco udělat!

Někdo žije s ptáčky, někdo s veverkami!

A my žijeme právě s těmi veverkami! Ale ne s jen tak ledajakými! Jsou to veverky kapské. Je to samozřejmě oboustranně výhodné soužití. Jak jinak také, že? Jsme trochu líná zvířátka a než abychom si postavila svůj vlastní domeček, nastěhujeme se raději k veverkám. Ale jim to nevadí, buchty na přivítanou napečou a jsou štěstím bez sebe. My, podobně jako surikaty, držíme hlídky a pravidelně pročesáváme okolí. Veverky se nemusí bát, že je někdo sežere a v noci mohou spát jako andílci.

Co takhle něco do žaludku? Ať mi v bříšku tolik nekručí!

Ale co to bude? Jsem šelmička! Malá, ale zato děsně rychlá!  Dokážu ulovit i hada! Ale ne žádnou obyčejnou užovku, jedovatého!