Nutrie říční? To jsem já! A nejsem tu sama! Ve výběhu mám tři kamarádky – Fifinku, Kessinu a Ketrin. Že byste rádi znali také moje jméno? No dobře! Tak já se jmenuji Cecilka. A že byste se rádi o nás nutriích něco málo dozvěděli? Já jsem si to hned myslela! Tak se pohodlně usaďte a já vám něco málo prozradím.
Tolik jmen pro jedno zvířátko!
Lidé nám říkají různě: vodní krysa, řekomyš americká, bobr bahenní, bobr jihoamerický nebo koypu.
Kde je ideální místo na stavbu nutriího domečku?
Najdete nás všude kromě Antarktidy a Austrálie, ale držíme se spíše tam, kde je teplo – špatně snášíme delší mrazivé zimy (některé z nás je nepřežijí). Žijeme podél potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. Na březích si budujeme nory s chodbami, které jsou dlouhé 15 a více metrů.
Jak najdeme ve vodním království něco na zub?
Okolo tlamičky máme hmatové vousky. Díky nim není najít nějakou mňaminu pod vodou žádný problém.
Mladé nutriiky a mamá hotel až do smrti?
Tak to ne! U nás to chodí trochu jinak. Ve skupině velí alfa samice, té je podřízený alfa samec a svou roli si v době říje prohodí. Mladé samičky si vytvářejí teritoria, která se částečně kryjí s teritoriem matky. Mladí samečci si musí sbalit ranečky a pak jsou z rodiny vypuzeni.