adopce králík zakrslý Chroupáček

Ahojky!

Králík Chroupáček? Tak to jsem já! Podle mých propočtů jsme my, králíci, nejpočetnější zvířecí skupinou Zvířátkova. V případě napadení nepřítelem jsme schopni vyzbrojit nejméně jednu králičí četu. Válčení máme v krvi. Nepřítele snadno zaženeme mohutným dupnutím zadní tlapkou nebo výhružným, avšak trochu tichým zaprskáním. Tuto taktiku jsme odkoukali od starých Římanů. Po jejich boku jsme se zúčastnili fůry bitev! Bohužel ne tak, jak si nejspíš myslíte.

Co má společného králík a starý Říman?

Tak strašně rádi bychom odpověděli, že všechno. Ale lhát se nemá. Neválčili jsme s nimi, nebojovali jsme s nimi, ani tomu bojovému umění jsme se s nimi neučili. Staří Římané moc dobře věděli, jak dobré masíčko schováváme pod kožíškem. Chovali nás v tzv. leporáriích, mazlili se s námi, mrkvičku nám nosili, pak ale dostali hlad a s mrkvičkou byl konec.

Králík králem?

Každé králičí království má svého krále, to je přeci jasná věc, ale na to se nejspíš neptáte. Rádi byste věděli, co spolu mají tato dvě slova společného, že? Ve skutečnosti nic, ale přesto spolu tahle dvě slova souvisejí. Nepocházíme z Čech, lidé si nás sem přivezli z území dnešního Německa. Češi pro nás tehdy neměli vlastní název, a tak použili ten německý. A protože slovo král se v němčině podobalo slovu králík, lidé tahle dvě slova krapátko pomotali.