Zdravím! Jmenuji se Filip!
Věřím, že na mě máte nachystáno spoustu soukromých otázek! Ovšem já jako správný opičák vás musím před jejich zodpovězením trochu poškádlit, a právě proto nezačnu mluvit rovnou o sobě, nýbrž začnu vyprávět o malpách plačtivých obecně.
Odkud přihopkali moji předci?
Možná vás to překvapí, možná ne, každopádně my, malpy plačtivé, pocházíme z Jižní Ameriky, kde byste nás našli i v současné době. Dokonce jsme tam velmi oblíbené. Pomáháme nevidomým lidem podobně jako tady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku slepečtí psi. Jsme velice učenlivé, a právě proto se na takovou pomoc perfektně hodíme! Ale jak se říká, zadarmo ani kuře nehrabe, a tak, pokud se po nás žádá naučit se něčemu novému, je třeba nás při takové výuce uplatit nějakou dobrůtkou.
Neznáme se odněkud?
Svět je malý, ale pokud jste se na mě nezajeli podívat do Zvířátkova, tak si mě pravděpodobně s někým pletete, a vsaďte se, že vím s kým! Některé malpy plačtivé, kterým bych se mohl podobat, jsou velmi slavné. Vzpomínáte na Piráty z Karibiku a na opičku, která se ve filmu objevovala? Tak právě tahle opička je jednou z nás, ale já to nejsem, i když jistá podoba mezi námi přeci jenom je!
Obecného povídání o malpách ale bylo už dost a nyní nastala ta správná chvíle přejít k mé maličkosti!
Nejstarší opice mého druhu se dožily věku 45 let! Mně je aktuálně 10 roků, což znamená, že mám více jak polovinu života stále před sebou! Kdybych byl Rákosníček, na otázku, co dělám celé dny, bych odpověděl: „Já jsem skřítek neposeda, zvědavý jako opička.“ Ale jsem opičák, a právě proto by toto znělo trochu zvláštně. Nicméně zpět k otázce – rád tahám za vlasy, sem tam někomu něco nenápadně ukradnu a pokud zrovna nikoho nezlobím, nespím nebo neodpočívám, pak si na něčem pochutnávám! Ostatně mě jen tak něčím neurazíte! Všechny opičky a opičáci jsou totiž všežravci. Nicméně na vás mám jednu prosbu – kdybyste mi chtěli dát mrkvičku, nalámejte mi ji, mám problémy se zoubky a menší kousky se mi kousají mnohem lépe!