Ahoj!
Jmenuji se Karamela a jsem jedním z několik desítek králíků, které byste ve Zvířátkově mohli potkat, dokonce jsme tu nejpočetnější zvířecí skupinou!
Válčení máme v krvi! Nepřítele snadno zaženeme mohutným dupnutím zadní tlapkou nebo výhružným zaprskáním. V dávných dobách jsme se po boku Římanů účastnili všech válečných tažení. Bohužel nikoliv jako spolubojovníci, ale jako prostředek pro zahnání hladu. Už tenkrát moc dobře věděli, jak delikátní masíčko schováváme pod svými kožíšky.
Slovo „králík“ až příliš nápadně připomíná slovo „král“. Rádi byste věděli, co spolu mají tato dvě slova společného, že? Ve skutečnosti nic, ale přesto spolu souvisejí! Naši předci byli do Čech dovezeni z oblasti dnešního Německa. Češi pro nás tehdy neměli žádné české pojmenování, a tak použili to německé. A protože německý překlad slova „král“ se podobalo překladu slova „králík“, lidé tahle dvě slova trochu pomotali.
I když mi v žilách nekoluje královská krev, nenosím korunu a nemám žezlo ani jablko, ve Zvířátkově si žiju jako královna. Výběh mám sama pro sebe, každé ráno mi přinesou zásoby jídla, čerstvou vodu, vymění podestýlku, pohladí za ouškem a pokud nepospíchají, vezmou si mě do náruče a pomazlí. Nevěříte? Pak se přijďte přesvědčit na vlastní oči!