adopce hototský králík Křupík

Ahoj!
Jmenuji se Křupík a jsem jedním z několik desítek králíků, které byste ve Zvířátkově mohli potkat, dokonce jsme tu nejpočetnější zvířecí skupinou!
Válčení máme v krvi! Nepřítele snadno zaženeme mohutným dupnutím zadní tlapkou anebo výhružným zaprskáním. V dávných dobách jsme se po boku Římanů účastnili všech válečných tažení. Bohužel nikoliv jako spolubojovníci, ale jako prostředek pro zahnání hladu. Už tenkrát moc dobře věděli, jak delikátní masíčko schováváme pod svými kožíšky.
Slovo „králík“ až příliš nápadně připomíná slovo „král“. Rádi byste věděli, co spolu mají tato dvě slova společného, že? Ve skutečnosti nic, ale přesto spolu souvisejí. Naši předci byli do Čech dovezeni z území dnešního Německa. Češi pro nás tehdy neměli žádné české pojmenování, a tak použili to německé. A protože německý překlad slova „král“ se v němčině podobalo překladu slova „králík“, lidé tahle dvě slova trochu pomotali.
Obecného povídání o králících ale bylo už dost a já bych vám teď moc rád pověděl něco o sobě. Nejsem jen tak obyčejný králík, nýbrž králík hototský. Toto plemeno jako jediné vyšlechtila žena, všechna ostatní jsou dílem mužů. Jsme velice přátelští a od ostatních králíků nás bezpečně poznáte podle bílé srsti, černých očí a tmavých kroužků kolem nich. Nejčastěji nás můžete potkat ve společnosti kouzelníků, neboť jsme to právě my, králíci hototští, které tahají ze svých klobouků. S ostatními plemeny se jim prý kouzla nedaří. I já jednoho takového kouzelníka mám. Jmenuje se Kuba a nejčastěji spolu jezdíme kouzlit za dětmi do mateřských škol.