koza Líza

Hledáte kozu Lízinku? Tak jste mě právě našli!

Jsem koza domácí a jak jste si mohli všimnout, nemám rohy. Říká se, že kozy, kterým příroda rohy nadělila, jsou mnohem odolnější vůči různým nemocem. Také jste si určitě všimli, že mám pod bradou dva bílé výběžky válcového tvaru. Říká se jim zvonečky! Jde o jakousi ozdobu – kdybychom je neměly, nic by se nestalo, ale co se mě týká, já si je ráda nechám! Mně se totiž líbí!

Kozy jsou jedněmi z nejrozšířenějších zvířat. Kromě Antarktidy byste nás našli ve všech koutech světa od vysokých hor až po pouště či tropické lesy, teploty pro nás tedy nehrají vůbec žádnou roli! Nijak zvlášť vybíravé nejsme ani co se jídla týká. Spaseme úplně všechno! Žádná rostlina před námi není v bezpečí, a to ani kopřiva ani jedovaté rostliny, které by byly například pro koně či ovečky životu nebezpečné, ale nepohrdneme ani kůrou stromů, které jejím stržením často poničíme.

Patříme mezi nejstarší užitková zvířata – lidé nás chovají bezmála 10 tisíc let! Vlastně jsme byly jedněmi z prvních zvířat, která člověk domestikoval.

Pokud byste mi chtěli udělat během návštěvy Zvířátkova radost, nezapomeňte u pokladny k zakoupeným vstupenkám přihodit nejméně jednu misku mrkve a jeden pytlík granulí. I když být vámi bych ty misky vzala rovnou dvě – spotřeba bude totiž veliká, za to vám ručím!