Ahojky! Jmenuji se Eliška a pokud dovolíte, něco málo vám o nás, o ovečkách plemene Merino, právě teď prozradím.
Jedním z hlavních důvodů, proč lidé chovají ovečky, je jejich vlna. Ale není vlna jako vlna! Ta naše je totiž obecně považována za jednu z nejjemnějších, a navíc i krásně hřeje! Náš kožíšek totiž dokáže pohltit neuvěřitelné množství tepla a vlhkosti, která se ve vlně snadno zahřeje, tím pádem téměř nikdy nepocítíme chlad.
Naši předci nejspíše pocházejí ze severní Afriky a do Evropy se dostali až v dobách středověku. Zpočátku na jejich chov drželo monopol Španělsko, kde všechny ovečky Merino patřily králi a několika málo vyvoleným šlechticům. Vývoz byl tehdy přísně zakázán, ale jak už tomu tak bývá, bylo toto nařízení několikrát porušeno a lidem se povedlo propašovat pár kousků ze Španělska do ostatních států, a tak se chov postupně rozšířil po celé Evropě.
Ale o našem plemenu bylo povídání víc než dost! Teď je na čase vám povyprávět něco o sobě! Jsem velice přítulná a vděčná za každé pohlazení, bát se mě tedy určitě nemusíte. Nejraději mám na kolečka nakrájenou mrkvičku, ale nepohrdnu ani sennými granulemi. To vše je k dostání na pokladně Zvířátkova, tudíž nezapomeňte k zakoupeným vstupenkám přihodit nejméně jednu misku mrkve a jeden pytlík granulí. I když být vámi bych ty misky vzala rovnou dvě – spotřeba bude totiž veliká, to se klidně vsadím!