opička Tiara – makak jávský

Ta opička, která se tváří trochu naštvaně, tak to jsem já, opička Tiara! Přemýšlím, proč jsem nasadila zrovna takovýto výraz. Možná mi někdo lezl do domečku! To oni takhle moji ošetřovatelé občas dělávají – zametou mi, vymění slámu, ustelou postýlku, vymění vodičku, naplní mističku a pak zase odejdou. Vlastně to je taková hotelová služba.

Co nejraději vidím ve své mističce?

Moc vybíravá nejsem. My, makakové jávští, sezobneme všechno – od oříšku, přes křížaly, banán, jablíčko, hruštičku, meloun, papriku, těstovinu až po masíčko. Za den toho spořádáme poměrně dost, ale naštěstí to na nás není vidět! Ještě aby ne!  Abychom si udrželi štíhlou linii, pravidelně sportujeme! To se třeba houpeme na houpačce, skotačíme po stromech nebo běháme z jednoho koutu výběhu do druhého. To jsou potom kalorické výdaje, to byste měli vidět!

Není spolubydlící jako spolubydlící

Moje dvě spolubydlící mě trošičku terorizují. Po přestěhování se ze Zoologické zahrady Tábor si ze mě udělaly něco jako služku a kvůli tomuhle jejich nesmyslnému výmyslu musím například jíst jenom na zemi. Jakmile si nějakou dobrůtku vychutnávám na stromě, je zle.

Opička princeznička

Moje jméno znamená v anglickém překladu korunka. Myslím takovou tu korunku, kterou nosily princezny. Takovou bych chtěla mít! Třeba s nějakým diamantem, ovšem, abyste si nemysleli, já nejsem vůbec náročná – spokojila bych se klidně i s nějakým malinkým rubínem. To by pak byla nádhera. Jen si to představte!