kočka Sisi

Alžběta Amálie Evženie Bavorská, tak to jsem já! Ale nikdo mi u nás ve Zvířátkově neřekne jinak než Sisi. Více jak metr dlouhé chlupy jako císařovna nemám, to je pravda, ale krásou bych se své předchůdkyni podle mého kočičího názoru stoprocentně vyrovnala!
Na co jsem expertka? Mám tu pro vás k pobavení rovnou dva oblíbené, často a vždy úspěšně prováděné kousky! Předně miluji mlíčko. Vím, že to není pro kočky to pravé ořechové a že bych to s ním neměla moc přehánět, ale já si nemohu pomoct! Nejraději ho mám našlehané. Třeba na takovém cappuccinu nebo na latte! Tudíž pokud mohu radit, nenechávejte své kalíšky s kávou delší dobu bez dozoru, mohlo by se vám totiž stát, že na vás žádná pěna nezbyde! A můj kousek číslo dvě? Ten jsem pojmenovala „myšky“! A že jich tu vedle na louce běhá! Hrozně ráda s nimi straším jednu holčinu, která k nám do Zvířátkova chodí pomáhat. Každé ráno na ni přímo za dveře nalíčím jednu zakousnutou myšičku a pak už jenom potichounku čekám, až přijde. Vzápětí vrznou vrátka, dveře se začnou pomalu otvírat a pak už jenom na celý Zvířátkov slyšíte, jak z leknutí zaječí. A já se směju, jak já se směju a co myslíte, že na ni nalíčím příští den? No samozřejmě! Dáme si to celé nanovo a ona vám zase tak krásně zaječí! Jak říkám, není lepšího rána!