surikata Bee

Dobrý den! Jmenuji se Bee.

Mé volně žijící příbuzné byste našli v Africe. Přes den se rády vyhřívají na slunci, ale s příchodem večera se stahují do svých podzemních úkrytů. Jejich nory, které si neustále upravují a přestavují, připomínají bludiště se spletitou sítí chodeb a komůrek. Na povrch z nich může vést až devět východů.

Surikaty jsou velmi společenská zvířata. Žijí ve skupinách, v nichž si navzájem pomáhají. Zatímco někteří členové hledají potravu, jiní se postaví na zadní a pozorně sledují, zda se neblíží nebezpečí. Jakmile hlídač zahlédne predátora, například orla, varuje ostatní hlasitým voláním a surikaty se co nejrychleji utíkají schovat do nory. Toto volání se liší podle druhu nebezpečí i naléhavosti situace.

Surikaty se živí především hmyzem a dalšími drobnými živočichy, jako jsou pavouci nebo malé ještěrky. Při hledání potravy využívají ostré drápky, kterými obratně rozhrabávají půdu. Nezaleknou se ani jedovatých štírů! Dokonce se naučily, jak s nimi zacházet, aby co nejvíce omezily riziko bodnutí.

Teď vám ale povím něco o sobě! Jsem malý průzkumník. Jakmile mě něco zaujme, hned vyrazím na obhlídku. Zejména pokud se objeví paní ošetřovatelka s něčím dobrým k snědku! Vyšplhám po dvířkách svého výběhu a lomcuju jimi tak dlouho, dokud se neotevřou. V mističce pak většinou najdu kuřecí srdíčka, červy či kočičí granule, občas také papriku nebo hroznové víno. To dostávám jen výjimečně a v malém množství, protože obsahuje hodně cukru. Kuřecí srdíčka jsou ale stejně nejlepší!