beran Adam

Beránek Adámek! No, to byly panečku časy! To jsme byl ještě malé, roztomilé mimino. Teď je ze mě velký beran Adam. Možná si říkáte, že se běžnému beranovi moc nepodobám. Ještě aby jo! Já jsem totiž kamerunský beran! O tom, co jsem dělal a kde jsem žil, než jsem se přistěhoval do Zvířátkova, si toho moc nepamatuji. Vzpomínám si pouze na ten okamžik, jak jsem se octnul osamělý na vlakovém nádraží a v hlavičce mi běželo, co budu dělat a kam se vrtnu. Ale měl jsem štěstí! Do večera jsem si už užíval nového domečku a skotačil s kamarády a kamarádkami ze Zvířátkova.

Když tě budu chtít pohladit, netrkneš mě?

Nemusíte se bát. Rohy mám velké, to ano! Ale nikoho jsem s nimi nikdy netrknul! Já se raději mazlím.

Lámete si hlavu, čím mě potěšit?

Já bych jeden nápad měl! Přineste mi mrkvičku! Uvidíte, že budu šťastný jako blecha. Sice trochu přerostlá a rohatá, ale nadmíru spokojená!