klokan Skip

Krásný den! Jmenuji se Skip.

Jsem klokánek rudokrký – toto druhové jméno jsem si zasloužil podle narudlého zbarvení krku a plecí.

Víte, jak se říká živoucím tvorům, které byste z celého světa našli na jednom jediném místě? Říká se nám endemity a když povídám nám, snažím se tím nenápadně naznačit, že my, klokani, mezi ně patříme také. Z celého světa byste nás našli pouze v Austrálii. Tam trávíme většinu dne ukrytí někde v lese či ve stepi. Nejvíce akční jsme za soumraku, což je ideální čas vyrazit na pastvu, na tu ale nikdy nechodíme sami, většinou jde o členy jedné rodiny. Ve skupině se paseme z jednoho prostého důvodu – abychom se mohli navzájem varovat před blížícím se nepřítelem. Když někdo z naší skupiny během pastvy takové hrozící nebezpečí odhalí, varuje ostatní dupáním nebo tlučením ocasu, což znamená „uteč, co nejrychleji můžeš“. Pokud k něčemu takovému dojde, utíkáme se schovat do vody, tedy pokud je poblíž…

Samice našeho druhu nosí klokaní mláďata ve vaku nejdéle ze všech druhů – mluvím o době čtyřiceti týdnů! 

V současné době se často probírá téma kácení lesů. Většina lidí proti tomu zaujímá negativní postoj, my, klokani, to vidíme úplně jinak! Takové žďáření nám totiž výrazně ulehčilo život! Kácením lesů totiž vzniká spousta cestiček, které nám usnadní přechody mezi lesem a travnatou oblastí!

Já mám travičku moc rád, ale mnohem radši mám ovesné vločky a červenou papriku! Nevěříte? Tak se přijeďte přesvědčit! Jsem ochočený, bát se mě nemusíte, nic vám neudělám – nekousnu, nekopnu a pokud budete chtít, můžete si mě dokonce i pohladit!