poník Baby – shetlandský pony

Ahojky!

Poník Baby, to jsem já! Tedy spíše ponice nebo poníkovská holka. To záleží na vás, co si vyberete. Ptáte se, jak mě od ostatních poníků ve Zvířátkově poznáte? Jednoduše! Jsem jako jediná celá bílá. V minulosti byste se ovšem na tu bílou barvu moc spolehnout nemohli. Že byste rádi věděli proč? Tak si udělejte kafíčko, ukrojte dortíček a já vám to všechnu povím.

Poník pomocník

Ano, ano. Svatá pravda! Co vy, lidé, byste si bez nás jenom počali? Ale všechno hezky po pořádku. My, shetlandští poníci, jsme jedni z nejsilnějších poníků na světě. Zároveň taky jedni z nejmenších. No a bylo jenom otázkou času, koho napadne toho využít. V roce 1847 bylo dětem a ženám zakázáno pracovat v dolech. Ale kdo je nahradí? A v tuhle chvíli jsme přišli my, shetlandští poníci, dá se říci tak trochu spasitelé všech horníků. Od té doby jsme se přesunuli z pastvin do dolů. Bohužel lidé to trošinku přeháněli a někteří z nás ani neviděli denní světlo. Ale tyhle doby jsou naštěstí pryč. Teď už stopro chápete, proč jsem říkala, že byste se na bílou barvu mé srsti spolehnout nemohli. Uhlí by mě obarvilo a pak by ze mě byl spíš černý čertík než bílý andílek.

Návštěvou kadeřníka žádná holka nepohrne!

Moje slova! Ani my klisničky toho nejsme výjimkou. Problém je, že příliš mnoho poníků toto zaměření nestuduje. Dneska je to samý vozič, tahač, ale s kadeřníky se slehla zem. Naštěstí se moje hříva líbí malým holčičkám tak moc, že se kolikrát i pohádají, která mi uplete copánek jako první. Taky rádi pletete? Tak šupky dupky do Zvířátkova! Budu se na vás, moje budoucí kadeřníčky, moc moc těšit!