osel Pepa

Ten osel Pepa, o kterém jste už možná někdy slyšeli, tak to jsem prosím já. Mohli jste mě zaslechnout i osobně. Jelikož mé íání doléhá až za bránu Zvířátkova. Je velmi hlasité a poměrně časté.

Nejsem jen tak ledajaký český osel, mí předci jsou osli maďarské národnosti. Tam jsem také strávil své dětství. Jak jsem se dostal až do vesničky Olešná, to je na dlouhé povídání, ale jelikož máte spoustu času, udělejte se kafíčko a já vám ho rád povím. V Maďarsku si mě pořídil jeden cirkusák. Putovali jsme spolu od cirkusu k cirkusu, až jsem doputoval k jedné paní do Holoubkova. Moc milá ženská to byla, ale bohužel to zároveň byla i majitelka hotelu a věčně poslouchala stížnosti přespávajících, že je prý údajně budím svým íáním. No a tak jsem si sbalil raneček a přestěhoval se do Zvířátkova. Tady jsem našel svou životní lásku – oslici Julinku, se kterou mám krásnou dcerunku – oslici Jane. Řeknu vám, celý tatínek!